Loading...

Jelikož tento článek beze všech pochybností čtete na stránkách věnovaných hazardu a výherním automatům, dá se poměrně logicky předpokládat, že patříte mezi jejich příznivce a sem tam si na nějakém z nich zahrajete (a je poměrně jedno zda v online či offline verzi). Ministerstvo financí ale právě vydalo studii, která se snaží prokázat, že hazard i výherní automaty jsou škodlivým společenským faktorem.

Důkazem je podle ministerstva to, že na každou korunu získanou obecně z jakékoliv formy gamblingu musí stát (a tedy my všichni na daních) vydat na řešení jeho negativních dopadů koruny hned tři až čtyři. A autoři studie rovněž nebyli nijak nadšeni z toho, že snaha po potlačování hazardu a výherních automatů časem spíše slábne.

Měsíce připomínkového řízení máme za sebou a hlavní zákon o hazardu půjde přece jen již i do legislativní rady vlády. Bylo z něj odňato ono klíčové ustanovení, že videoloterijních terminálů má být v celém Česku pouze 45 tisíc a za své také vzala chystaná dražba povolenek týkající se provozu konkrétních modelů. I to se se prý údajně podepsalo na zvýšení tržní dostupnosti obojího, protože dnes již u nás funguje videoloterijních terminálů celých 56 tisíc.

Aktuální pohled státu na hazard a jeho regulaci

Náměstek ministra financí Ondřej Závodský (jenž má regulace hazardu u nás na svých bedrech) věc okomentoval pro Lidové noviny takto: „Z našeho pohledu stačí restrikce daňovou cestou, takže některá ustanovení připravovaného zákona nemusí být tak přísná, aby se ve své podstatě nezdvojovala. Tím, že vzroste fixní poplatek a procentní sazba daně z nejtvrdšího hazardu, dosáhneme zúžení trhu bez zavádění konkrétních limitů.“

Předchozí plány naznačovaly, že by řečené změny měly platit hned od dalšího roku, ale ani k tomu by podle všeho ještě nemělo dojít. Firmy věnující se podnikání v branži proti podobným vyhláškám a předpisům musí chtě-nechtě používat všechny povolené legální prostředky, jaké si lze jen v moderní společnosti představit, aby dosáhly uchránění svých podnikatelských zájmů: píší petice, blogy, ministrům, … Na druhé straně samozřejmě stojí skupinka druhá (obecně zahrnující spíše zástupce z neziskové části obyvatelstva), jenž se již teď obává, že jsou hazard i výherní automaty u nás již dávno mimo jakoukoliv kontrolu. Tak či onak, ministerstvo financí se aktuálně snaží profilovat tak, že má v plánu hazard dlouhodobě potírat, takže se i letos můžeme těšit na náročný boj na legislativním poli.

Kdo chce dnes provozovat viteoloterijní terminály, ten musí denně platit poplatek státu pětapadesát korun, ten by se ale měl zvýšit do konce roku na dvojnásobek (čímž se dostáváme u jediného zařízení až někam k hranici 40 tisíc korun jen za roční poplatky státu). Ale je tu i daň z příjmů, která se plánuje zvýšit z procent dvaceti na pětatřicet, přičemž původně se dokonce uvažovalo i o procentech čtyřiceti. Do těch pro zajímavost minulý rok Češi vložili cca padesát miliard korun a po vyplacení všech výher + patřičném zdanění ještě zůstalo jejich provozovatelům čtrnáct miliard korun.

Názory hovořící pro i proti hazardu

Jak vidno, i tábor stojící za hazardem a výherními automaty nakonec již slavil i nějaké ty malé úspěchy – ministerstvo financí nakonec sazby snížilo. Daňovou sekci hazardu má u nás na starosti mimochodem náměstkyně Simona Hornochová a ano, byl to právě její tým, který zpočátku navrhoval zdanit výherní automaty čtyřiceti procenty, zatímco kurzové sázky měly odevzdat procent třicet. Aktuální návrh je ale již toliko na mnohem přijatelnějších pětadvaceti procentech.

Ani David Ondračka z Transparency International není stavem hazardu a legislativy okolo u nás nadšen, což je dobře patrné z jeho vlastního komentáře na blogu: „Aktuální znění zákona může znamenat, že výdaje na negativní jevy spojené s hazardem budou stále vyšší než fiskální příjmy. Je vidět, jak v posledních měsících zesílil tlak hazardní lobby. Je zde řada indicií o neformálních kontaktech, najatých lobbistech a PR agenturách, jejichž úkolem je toto reformní úsilí vlády přibrzdit nebo rozmělnit.“

A na závěr ještě pár slov k oné studii. Jak zde bylo vyčísleno, dosáhly společenské náklady točící se obecně okolo problematiky dnes moderně označované a shrnované pod pojem „gambling“ tří až čtyřnásobků nákladů proti ziskům ve výši čtyři miliardy korun ročně (náklady pak tedy odpovídají dvanácti až šestnácti miliardám a i když jsme se onou studií neprobírali, je to částka, jenž se nám zdá ne jen kapku, ale velmi přehnaná. Spíše to vypadá, že si někdo pěkně ulévá do své kapsy..).