Loading...

Patrně každý z nás si někdy již určitě položil otázku, kolik vlastně lidé v celkovém úhrnu vsadili peněz, kolik vyplatili provozovatelé hazardu na výhrách, no a také to, jakých příjmů zde dosahuje stát v různých sázkových systémech. A přesně to bude tématem dnešního článku.

V praxi se dnes setkáváme, tedy aspoň co se tématiky hracích automatů týče, nejčastěji se třemi základními druhy výherních automatů, klasickými mechanickými VHP, dále pak s automaty digitálními (většinou s dotykovou LCD obrazovkou) a nakonec se stroji typu VLT, tedy výherními loterijními terminály.

Ministerstvo financí se jako každý rok, i v těch předchozích pochlubilo celou řadou zajímavých informací na „hazardní“ téma. Dnes konkrétně se budeme zabývat věcmi mezi lety 2012 a 2013. Takže, v kostce řečeno, sázejícími bylo vloženo do hry 123,9 mld. Kč, zároveň celých 95,3 mld. Kč bylo vyplaceno na výhrách a příjmy státu pak byly 28,6 mld. Kč. To je ale trochu hrubá informace, určitě bude na místě si ji trochu rozdělit a zjistit, jak si vedly jednotlivé typy hazardních her, loterií a vůbec všeho dalšího pod příslušný loterijní zákon spadající.

Pro nás i naše čtenáře nebude patrně nijak překvapivou informací, že stejně jako v roce 2012 zaujímají největší podíl mezi sázkovými hrami a loteriemi interaktivní videoloterní terminály, u kterých se hodnoty vložených a vyplacených částek meziročně prakticky nezměnily. Celkový podíl tohoto typu technického herního zařízení na vložených částkách v porovnání se všemi sázkovými hrami a loteriemi byl totiž celých 41,5 %.

To ale není vše zajímavé – s ohledem na data z let minulých se největší nárůst objemu vložených částek odehrál v oblasti číselných a okamžitých loterií, u karetních turnajů pořádaných v kasinech, u internetových kurzových sázek a nově je evidováno zvýšení objemu vložených finančních prostředků také u binga, které v minulých třech letech zažívalo stagnaci. Naproti tomu nastal meziroční propad zejména u peněžitých a věcných loterií, lokálních loterních systémů, výherních hracích přístrojů a u karetních turnajů hraných prostřednictvím internetu.

Přehled výsledků z provozování loterií a jiných podobných her za roky 2012 – 2013 (v Kč)

Pro nás i stát dozajista nejzajímavější skupina „Interaktivní videoloterní terminály“ (je co do peněžních toků okolo jasným rekordmanem) v roce 2012 dosáhla celkových vkladů 51 233 063 443 Kč, vyplaceno zde bylo 37 897 180 375 Kč a příjmy státu ze hry tvořily 13 335 883 068 Kč. Srovnat si to vše můžeme snadno i s rokem 2013, kdy dosáhly celkových vkladů 51 414 067 420 Kč, vyplatily 37 330 662 805 Kč ve výhrách a státu daly 14 083 404 615 Kč na daních. Když vše srovnáme s výherními hracími přístroji (tj. výherními automaty), tak ty nám meziročně mezi léty 2012 a 2013 znatelně poklesly: u celkových vkladů z 24 166 612 768 Kč na 14 615 645 737 Kč. Dále pak u vyplacených částek z 20 075 214 052 Kč na 12 015 026 923 Kč, no a nesmíme zapomenout ani na zisky státu, jenž se z 4 091 398 716 Kč znatelně propadly k hranici 2 600 618 814 Kč.

A ať máme informace nám blízké kompletní, co se týče her spadajících pod klasifikaci „Elektromechanické rulety“, tak ty si vedly kupodivu téměř identicky: 7 340 390 528 Kč vkladů v roce 2012 proti 7 403 153 864 Kč u vkladů v roce 2013. V sekci výher u elektromechanických rulet tu máme 6 129 677 145 Kč v roce 2012 a poměrně dost podobně vypadajících 6 239 833 401 Kč v roce 2013. A na konec jako obvykle příjmy státu a samozřejmě opět u rulety – 1 211 917 499 Kč za rok 2012 a 1 163 320 463 Kč za rok 2013.

Peněžité a věcné loterie

Taktéž i peněžité a věcné loterie si určitě zaslouží zmínit, jelikož jde o skupinu s patrně největším rozdílem: v roce 2012 zde bylo hráči vloženo celých 222 196 971 Kč, ovšem již v roce 2013 to bylo jen pouhých 34 749 330 Kč! To znamená logicky i extrémní propad ve vyplacených výhrách (v roce 2012 finance dosáhly ke hranici 117 820 009 Kč a za rok 2013 to ale bylo již jen k 14 522 123 Kč). O daňových částkách odvedených státu ani nemluvě – zatímco ještě v roce 2012 si tady stát přišel ještě na docela solidních 104 376 962 Kč, v roce 2013 nám daňové příjmy státu z peněžitých a věcných loterií spadly na znatelně nižších 20 227 207 Kč.

Jak si vedl “exotický” hazard?

Exotičtější typy hazardu tu asi ani nemá příliš cenu zmiňovat, protože pro nás tvoří (a samozřejmě i pro stát) relativně zanedbatelné položky: tak třeba tomboly v roce 2013 mají celkově vloženo 4 943 778 Kč. Bingo v roce 2013 dosáhlo k hranici 28 636 080 Kč u vkladů. A ani kostky (48 972 274 Kč celkový vklad) a dostihy (25 688 492 Kč celkový vklad) nejsou stále žádný trhák. O poznání lépe na tom ale jsou sázkové hry provozované v kasinu (v roce 2013 zahrnují celkový vklad 7 140 619 380 Kč, výhry 5 720 970 439 Kč a daně státu 1 419 648 941 Kč, no a v roce 2012 zase šlo o 6 556 761 787 Kč u vkladů, 5 276 122 484 Kč u výher a 1 280 639 303 Kč u státních příjmů.

Kursové sázky a internetové kursové sázky

Co se týče kursových sázek, tak ty měly v roce 2013 vklady ve výši 6 564 428 347 Kč, příjemných 4 995 570 224 Kč u výher a 1 568 858 123 Kč za sekci odvody státu. Když to srovnáme s kursovými sázkami za rok 2012, přece jen na tom byla sekce tehdy lépe: 7 605 314 622 Kč u vkladů, 5 591 466 079 Kč u výher a konečně i 2 013 848 543 Kč u daní státu jistě hovoří za vše…

Ještě lépe než kursové sázky na tom ale jsou dnes tak velmi oblíbené internetové kursové sázky. V roce 2012 dosáhly „jen“ na 14 413 021 783 Kč u veškerých vkladů, 12 468 924 298 Kč u výher a k 1 944 097 485 Kč u odvodů státu. V roce 2013 se zde ale situace výrazně zlepšila – 22 460 120 421 Kč u celkových sázek, 19 967 974 913 Kč u výher a 2 492 145 508 Kč jen u daní státu, to byl proti roku minulému jistě krok k lepšímu a to opravdu nemalý.

Závěr

Jelikož je mezi těmito státem zveřejňovanými údaji loterijního a hazardního typu velmi velké časové rozmezí (přece jen máme rok 2015 a data jsou z let 2012 a 2013), nedá se přesně určit, co a v jakém objemu mělo vliv na tu či onu konkrétní oblast. Vnějších i vnitřních tlaků na jisté odvětví a vybranou daň mohlo být (a také v praxi samozřejmě bylo) mimořádné množství, přičemž stát nijak nerozlišuje v jakém objemu ten který působil.

Vezměme si třeba výherní automaty. U těch mohly příjmy změnit výkyvy v nezaměstnanosti v určitém regionu, vyhlášky znesnadňující jejich dostupnost anebo také nejnovější společenské studie a trendy na toto téma. A dokonce třeba i natolik se vším na první pohled a zdánlivě nesouvisející věc, jako je snadná dostupnost levného mobilního internetu, chytrých telefonů a tabletů, mohla udělat svoje, protože se hráči díky nim přesunuli z heren do online hazardní sféry.

Shrnuto a podtrženo, je bezpředmětné bez těchto podkladů hlouběji přemýšlet nad tím, proč jsou částky rozdílné a především – z jakých důvodů jsou právě takové, jaké jsou. Veškeré konkrétní údaje o trendech na pozadí nám zde totiž naneštěstí chybí, což bohužel zavdává o to větší prostor právě a jen ke spekulacím.